Únor 2019

190226 Kroužení na velodromu

27. února 2019 v 0:42 | Petr Štolfa |  Bylo

Dnešní, moje druhé letošní kroužení na velodromu jsem si příliš neužil.
Proto ani obsah mojí občerstvovací stanice nebyl celý zužitkován.
Defekt po necelé hodince moje ježdění ukončil. Byl jsem sice vybaven tak, že jsem ho mohl opravit, ale nechtělo se mi. Nejsem zdravotně úplně v pořádku, a tak nepojízdnost kola byla dobrou záminkou jízdu ukončit.
Nicméně, zúčastnil jsem se.

Bylo fajn.

P.S.
Jsem docela zvědav na zítřejší opravu. Co způsobilo defekt? Možná, že se Velas urazil, že ho chtějí zbořit!



Plína

21. února 2019 v 22:16 | Petr Štolfa |  Písmenkování
Ochranná vložka do cyklistických kalhot, je stará asi jako tyto kalhoty samé.
V době snahy o zjednodušení a zmenšení všeho, za účelem snížení výrobních nákladů, úplně nechápu současný trend, kdy se z přiměřené velikosti, při pochopitelné změně materiálu, vyvinula v cosi monstrózního a nefunkčního.
Možná, že kdybych byl medvěd, a na kole používal sedadlo z Jawy Péráka, byla by velká akorát.

Vložky používané v současných kalhotách mi zkrátka nevyhovují. Proto je vždy u nových vypářu.
Tentokrát se mi nechtělo. Trvá mi to docela dlouho, a také často nechtěně prostřihnu vlastní látku kalhot.

Chyba.
Pominu-li pocit, že jedu na koni a přirozená chůze v takto zušlechtěných kalhotách není příliš možná, tentokrát se stalo, že na kole, na kterém jezdím již docela dlouho, se mi v závěru vyjížďky jelo rozhodně lépe ve stoje než v sedě.
Ale abych jen nehanil.
Pravda je, že vložka kryje i ze předu, v místech kde se jezdec sedla nedotýká. Toto vylepšení má pravděpodobně za úkol jezdce ochránit při čelním nárazu do pevné překážky, kdy zmírní účinek nárazu rozkrokem do představce.

Přesto děkuji Adélce, která moje nové kalhoty také zbavila této přidané hodnoty.
V čase a kvalitě podstatně lepší, než bych to zvládl já.





190216 Ivaň

16. února 2019 v 22:43 | Petr Štolfa |  Bylo

Kolistky a kolisté

Zapomenutá přilba jejíž neexistenci na mé hlavě jsem si všiml až pod kopcem, způsobila, že se moje původní zpoždění zvětšilo natolik, že jsem vyslal Radka a Jozefa na trať samotné, s tím, že je dojedu.
To se také stalo v Žabčicích, kde hoši se zájmem pozorovali barevné ryby v nádrži. Moje oko zase se zalíbením spočinulo na novém Radkově kole.
Bodem obratu Radka a mne byla dnes poprvé v historii našich jízd obec Ivaň, protože doposud jsem v rozporu s údaji v mapě psal zarputile Iváň.
Jozef, pravděpodobně proto, aby nebyl krácen o ujeté kilometry dojel jako obvykle až na vyhlídkové místo na Novomlýnské nádrže.
V "naší" hospodě v Ivani se znenadání objevil Mirek.
V rozšířené sestavě jsme se občerstveni vrátili společně domů.

Bylo fajn.

Trasa:
https://mapy.cz/s/3oYMD
Fotky:
https://stolfapetr.rajce.idnes.cz/190216_Ivan/





Přání k jmeninám

13. února 2019 v 21:30 | Petr Štolfa |  Písmenkování
Dostal jsem přání k jmeninám:

Milému Petříčku Štolfovi
k jeho prvním jmeninám
od dobrotivého pána boha
vše nejlepší vyprošuje
Fr. Chala, Halenkovice

Děkuji Františku Chálo.
Dávno tomu, co jsem od Vás dostal přání k prvním jmeninám.
Dostal jsem přání k jmeninám a i dnes vím čím jste byl, protože Vaše světlá stopa byla zachována.
Dostal jsem od Vás přání k jmeninám, ale nevěřím, že ten, komu byla prosba adresována existuje.
Dostal jsem přání k jmeninám psané rukou a srdcem.
Dostal jsem proto přání kouzelné.

A protože kouzla existují, a kouzelná přání dojdou alespoň částečně naplnění,
nevím jak to s dobrými věcmi mého života vlastně je.






Kočičí most

10. února 2019 v 17:40 | Petr Štolfa |  Písmenkování
Postavil jsem most.
Není nijak zvlášť velký. Spíš takový menší. Most pro naši kočičici a kočičáky.
Má ale vše, co takový most má mít S každé strany schod pro pohodlný vstup na mostovku, a samozřejmě také zábradlí.
Je sice malý, ale docela pevný. Unesl by i mě, ale kdo by se drápal na skříň? Tedy pokud není kočka. A to já nejsem.

Fotky:
https://stolfapetr.rajce.idnes.cz/Kocici_most/







Jmenuji se Maruška

9. února 2019 v 8:41 | neznámý autor |  Písmenkování
Jirka mi přeposlal mejlík:

"Jmenuji se Maruška, jsem Češka a chtěla bych žít u vás v Sýrii.
Mám však pár zásadních požadavků:

1) Chci, abyste ve vesnici postavili kostel s velikým křížem na střeše, aby mě Pánbíček našel.

2) Zároveň prosím, abyste zakázali řvaní z mešity, protože tomu jednak nerozumím a také nechci být rušena, když si chci přispat.

3) Chci, aby místní ženy nenosily ty černé oděvy, protože se jich bojím a uráží mě, když nevím, kdo v oděvu je. Se mnou problém nebude - mám jen pár letních šatů a plavky.

4) Chci, abych měla v dosahu nějaký Steak house s vepřovým masem, protože ho miluji. A ať taky mají dobrou kořalku!

5) Chci, aby mi vaše vláda přispěla na bydlení a stravu, protože jsem nikdy nepracovala a ani nehodlám. Jestli na to vláda nemá, tak ať trochu zvýší daně.

6) Chci také řídit nějakou firmu. Nejlépe stavební, kde je hodně mužů. Moc ráda je sekýruju.
Dejte mi prosím vědět, dokdy budou mé požadavky splněny

Já se zatím vydám na cestu a doufám, že cestovní výdaje mi zpětně uhradíte.
Nebo pro mne raději pošlete nějakou svoji organizaci, aby cestu urychlila.
Věřím, že vaši kulturu obohatím a že se na mne moji budoucí spoluobčané těší!
Jsou přeci tolerantní a korektní, takže nevidím žádný problém...



190206 Únorová noční cyklojízda

7. února 2019 v 8:44 | Petr Štolfa |  Bylo
Kolistky a kolisté

Únorová noční cyklojízda, jako vždy konaná první středu v měsíci, tentokrát vyšla na 6.2.2019.
Pouze deset účastníku tentokrát vyrazilo do ulic. Nebylo to tím, že by zájem poklesl s teplotou, ale nejspíš byl příčinou informační šum, vyskytující se i mezi mladou generací, přesto, že používá moderní komunikační technologie. Část cyklistů totiž z největší pravděpodobnosti vyrazila na trať již dříve než bývá obvyklé.
Opět jsem nevyčkal konce a ze zastávky jsem odjel domů.
Nicméně i tak:

Bylo fajn.

Moje kratší trasa:


Vítězka

3. února 2019 v 18:36 | Petr Štolfa |  Písmenkování
Šikovné, sympatické děvče opět dobylo sportovní svět. Tuším, že již potřetí.
Sláva! Lid v Cirku řičí nadšením. Gladiátoři odcházejí z arény se slávou.
Chléb a hry.
Bylo, jest a bude…

Ale ne, nechci být zlý. Každý, kdo v čemkoliv cosi dokáže zaslouží obdiv.
A v tom to asi je.
Strejda Gůgl, nebo nějaký jiný elektronický skřítek mi vyzradil, že skupinka vědců výrazně pokročila v léčbě cukrovky.
Jsem sobec.
Proto neslibujme stadiony vítězkám, i když sliby nakonec asi nedojdou naplnění, ale podpořme úspěšné vědce. Stavme pro ně potřebné zázemí. Honorujme je tak, aby neodcházeli do ciziny. Věnujme raději peníze na jejich výzkum.

Zlatá medaile odkudkoliv můj život nezlepší ani neprodlouží.
Moderněji léčená, nebo dokonce vyléčená cukrovka, ano!

Obrázek stažen z internetu.


190202 Židlochovice

1. února 2019 v 16:41 | Petr Štolfa |  Bylo
Kolistky a kolisté

Dvanáct stupňů nad nulou, předpokládaných na sobotu, mě na původně plánované běžky neláká.
Volba padá proto opět na kolo.
Silniční, směr jih od Brna
Bodem obratu bude pravděpodobně zase hospoda Pavír v Židlochovicích.
Termín: sobota 2.2.2019
Bude fajn.

A jak bylo?
Teplota nad nulou nestačila rozpustit na stezce sníh tak, aby se úzké gumy mého silničního kola dokázaly všude proříznout až na asfalt. V Rebešovicích kde jsem spadl, jsem poněkud vyměkl a otočil kolo zpět.

Mirek byl ale vytrvalejší, nečekal až dofotím dovádějící velké kluky na Parkové dráze v Olympii a vydal se na cestu sám.
Večer mi napsal:
Ahoj Petře,
tak jsem nakonec do Židlochovic dojel. Od stezky podél řeky Svratky za koncem Rebešovic až do Židlochovic byla stezka čistá bez rozbředlého sněhu.
Mirek

Přesto, že moje dnešní jízda vice než cyklisticky byla zaměřena miniželezničně, nebo možná právě proto:
Bylo fajn.

Trasa:
Fotky: