Leden 2017

Choroba

26. ledna 2017 v 0:56 | Petr Štolfa |  Písmenkování
Vlezla do mě další choroba.
Nezval jsem ji, jako zveme v dychtivém očekávání děvče do prvního samostatného bydlení. Vlezla do mě sama. Tedy spíš ve mně už žila dříve, ale dala pokoj.
Není bohužel v ničem podobna mladému děvčeti. Dívky odcházejí, ona asi neodejde, ale může provést v podstatě kdykoliv nenadálý přepad, jako rozvedená manželka, vlastnící klíče od dříve společného bytu, odnášející si koberec a kaktus.
Teď se tedy projevila. Při šmrdlání nožičkami o sníh o sobě dala vědět.
A potom opakovaně, doma, i v ordinaci.
Když jsem při jízdě sanitkou do nemocnice spatřil střechu našeho domu, kolem kterého vůz náhodou projížděl, na zlomek vteřiny jsem zauvažoval jestli ho ještě uvidím.
Ale optimismus mi vrátil s definitivní platností šéf oddělení na které jsem byl v nemocnici přijat. Krátce mi vysvětlil podstatu problému a doplnil příznivou prognózu mého zdravotního stavu. Jeho dovětek:
"Pravdu má jen patolog"
Dovršil moji důvěru v tohoto rozhodného muže.
Nicméně, další chorobu mám.
Třeba se ve mně potvory poperou, a vzájemně se zahubí, a potom, potom:
Bude fajn,
a ne jako je nyní:
Fajn už bylo.
Ale ne, tak to není. Netřeba plýtvat černou barvou. Pořád ještě jsem, takže:

Je fajn.

Střela

17. ledna 2017 v 19:58 | Petr Štolfa |  Písmenkování
Drama přátelství, vášně a bolesti

Střela se svou nejlepší přítelkyní nábojnicí byla pohodlně ubytována v nábojové komoře. Místa zde sice nebylo příliš nazbyt, ale jistou volnost prostor poskytoval.
Silné, ale ladné olověné tělo střely bylo oblečeno do elegantní načervenalé tombakové košilky. Nábojnice dbala na svůj vzhled také. Pocházela ale z rodiny s vojenskou tradicí, a tak zvolila pro svůj šat elegantní zelenou.
Obě přítelkyně se snažily probírat běžné události, ale nedařilo se jim to. Se střelným prachem ani se zápalkou se příliš nebavily, protože obě nejasně tušily, že to budou právě oni dva, kdo způsobí jejich odloučení spojené se ztrátou možnosti jakéhokoliv kontaktu, čehož se velice obávaly.
Dnes byly obě velmi neklidné, protože v nábojové komoře ještě nepobývaly. Jejich domovem, společným pro mnoho stejných dvojic, byl dosud jen plastový výlisek uzavřený v papírové krabičce.
Ale ani střelný prach a zápalka nebyli vzniklou situaci nadšení. Prach věděl, neb to byl prach sečtělý, to, co poněkud povrchnější nábojnice a střela jen nejasně tušily. Věděl, že odloučení kamarádek bezprostředně způsobí a nepřežije ho ve stejné chemické kondici, v níž je dosud a v níž byl zcela spokojen. Také zápalka znala z vyprávění, že po vykonání životního úkolu ji čeká již pouze cesta do sběrny barevných kovů.
Ve stísněné atmosféře došlo náhle k osudové události. Uvolněný úderník hnaný silou pružiny narazil do dna zápalky. Její zjitřené nitro, vždy velmi citlivé k mnohým podnětům, vyvrhlo své ohnivé vyznání. Střelný prach nemohl zůstat netečný, a zahořel dosud nepoznanou vášní.
Střela a nábojnice ještě chvíli zůstaly v těsném objetí, ale narůstající tlak plynu,ve který se hořící střelný prach měnil, byl nemilosrdný. Obavy se naplnily. Střela byla událostmi donucena dát se do pohybu. Po kratičké volné cestě, kdy se definitivně rozloučila s nábojnicí, která zůstala sama v komoře, se její ovigál zařízl do drážek vývrtu, stoupajících v ladných šroubovicích směrem k ústí hlavně. Střela se stále zvyšující rychlostí s bolestivě odřenými boky dál protlačovala těsným drážkováním vývrtu, tak jak ji nutil vznikající plyn, a vzdalovala se své družce. Nezvyklá rotace podle podélné osy způsobila navíc nebohé střele úpornou bolest hlavy.
Krátce před tím, než střela dosáhla ústí hlavně, tlak plynu dostoupil maxima. Přesto ocel dobře navržené zbraně nemusela mobilizovat zdaleka všechnu svoji sílu, aby uvolněné živly udržela pod kontrolou.
Střela, poněkud omámena zrychlením, kterého dosáhla, viděla již před sebou jasný kruh světla, který tvořilo ústí hlavně. V zápětí ho dosáhla.
Za ústím již střela přestala být tísněna vývrtem, ale plyn se ještě stále důvěrně dotýkal jejího zadku, což jí bylo po celou cestu velice nepříjemné. Proto zase poněkud zrychlila, aby se z jeho dosahu co nejdříve vymanila, a zamířila ke svému cíli.
Venku pršelo.
Proto musela ke svému cíli deštěm. Jé, té se nechtělo! Ale to už napsal Jiří Suchý.


170122 Novoměstsko II

16. ledna 2017 v 17:41 | Petr Štolfa |  Bylo
Lyžnice a lyžníci,

V neděli 22.01. 2016 chci jet opět na běžky.
Pojedu zase autem.
Odstavím ho podle dohody. (Preferuji opět Tři Studně.)
Pokud máte zájem jet se mnou, dejte vědět. Nejlépe v komentáři pod článkem.
Sraz v Brně: Uhelná, parkoviště před Tescem
A jak bylo?

Honza, Tomáš a já jsme opět autem zaparkovali na Třech Studních. Ráno se mi podařilo zaspat, a tak jsme dorazili až o půl desáté, přesto na parkovišti bylo ještě místo.
Nebylo mi ale příliš dobře, a klukům jsem nestačil.
Honza s Tomášem si užili hezkého slunečního dne ve stopě, a já jsem trávil čas převážné v hospodé.

Protože dokud žijeme, dobře je, bylo fajn, jak jinak.

Foto:

Moje krátká trasa:


170115 Novoměstsko

11. ledna 2017 v 14:31 | Petr Štolfa |  Bylo
Lyžnice a lyžníci,

V sobotu 14.01. 2016, nebo v neděli 15.01. 2016 chci jet opět na běžky.
Pojedu zase autem.
Odstavím ho na parkovišti U Skihotelu v Novém Městě, nebo jinde podle dohody.
Pokud máte zájem jet se mnou, dejte vědět. Nejlépe v komentáři pod článkem.
Bude fajn.

A jak bylo?
V neděli 15.1. 2017 jsme z auta na Třech Studních vystoupili Pavel, Ladislav a já. Sluníčko se pro tentokrát cudně skrývalo za mraky, a také větřík mírně foukal, přesto ve stopě nás bylo dost.
Oproti minulé první jízdě po čtyřech letech jsem již snad i méně padal, a kluci na mě trpělivě čekali.
Při posezení v závěrečné hospodě, jsme zjistili, že nás spojují nejen běžky a kolo, ale i jiné obecnější témata. Ať žije Facebook!
Při závěrečné cestě k autu se s námi občas loučilo i sluníčko.

Bylo fajn.

Fotky:

Trasa:



Nové Město na Moravě

3. ledna 2017 v 15:31 | Petr Štolfa |  Počasí
NMNM
Nové Město na Moravě
Oficiální stránky města, úvodní stránka:
Pod záložkou sport, je průběžně uváděn mimo jiné také stav sněhu.

170108 Tři Studně

3. ledna 2017 v 0:16 | Petr Štolfa |  Bylo
Lyžnice a lyžníci

V sobotu 7.1. 2017 bych si rád zase užil trochu pohybu. A to nejraději na běžkách v Novém Městě.
Bude fajn.

A jak bylo?
Je třeba počítat s tím, že v zimě bývá zima. Ale předpovídaných sobotních -18*C bylo přeci jen na začátek mého obnoveného běžkování dost.
S Hanou, Olgou a Vladimírem jsme se proto sešli na parkovišti ve Třech studních až v neděli 8.1. 2017.
Krásný sluneční den nám byl odměnou. Snad dlouhá přestávka, příliš "do rychla" namazané lyže, nebo jen s věkem postupující nešikovnost, byla důvodem mých častých pádu, ale přesto:

Bylo fajn.
Pokud sníh vydrží, jedu zase.

Foto:

Trasa: