Komentáře

1 Parela | 9. listopadu 2016 v 20:25 | Reagovat

Ahoj Petře, souhlasím s tebou, že se na chodník vejdou chodci i cyklisté, pokud mají dobrou vůli a ohleduplnost. V Japonsku je to prý běžné.
Mám taky zkušenost s jedním "spravedlivým". Jela jsem po silnici a upoutal mě nádherný západ slunce. Sestoupila jsem proto s kola a popošla na chodník, abych se mohla v bezpečí kochat. Široko daleko nikdo, a vtom kde se vzal tu se vzal rozlícený postarší pán, mával rukama a pokřikoval. Chvilku mi trvalo, než jsem se přeladila ze snivého pozorování slunce na něho, a k mému údivu mě vykazoval na silnici. Upozornila jsem ho, že nejedu, a když soptil i nadále, řekla jsem si: "Ať má proč", nasedla jsem na kolo a pomaloučku jela po chodníku, kam až dohlédl :D

2 Petr Štolfa | 10. listopadu 2016 v 15:30 | Reagovat

Ahoj Aleno,
To mi připomíná Zoščenkovu povídku. :-D
http://petr-stolfa.blog.cz/1608/vzpominka-na-sovetsky-svaz

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.