Sex

1. června 2016 v 22:57 | Petr Štolfa |  Písmenkování
V dávných dobách, kdy autobusy byli jinačí, kdy automatické řazení rychlostních stupňů připomínalo spíš počátek konečné destrukce stroje než snahu dostat se z bodu A do bodu B, kdy pohyb více než mnoha cestujících v útrobách vozu v důsledku pohybu nerovnoměrného a zcela nepřímočarého připomínal pohyb vody v poloprázdné lahvi, kterou intenzivně třeseme, kdy vkročení nohou vlastní mezi nohy drobné spolucestující a následné tisknutí svého stehna tam, kde nohy náhodně připlavavší ženy již skončily, nikoliv jako promyšleny necudný akt, ale pouze jako projev bezděčné snahy o zachování rovnováhy, bylo v různých variacích na dané téma poměrně běžným jevem, tak v těchto dávných dobách bylo pro mě cestování v MHD bez erekce skoro nemožné.
Ale ani pohyb vně přibližovadel nebyl pro mě zcela bez nástrah. Dívčí zadeček, koketně se vrtící na těle majitelky, mě málem zavedl pod kola projíždějícího vozu, když se dočasně stal jediným objektem, který jsem byl schopen sledovat.

Dnes cestuji o hodně klidněji.
Na sklonku zimy nebo možná již na začátku jara není v pražském metru přehnaně teplo. Dívenka obutá naboso, v krátkém tričku končícím nad pupíkem a v lehkém bolerku hledá něco v tašce, kterou si položila na zem. Do půlky obnažené, tangy ozdobené zadní tvářičky ve mně vzbuzují okamžitou reakci, při které si představuji úporné nachlazení nebohé dívčinky s možnými celoživotními následky.
Časy se mění, a my s nimi.

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama